O zdravotních aspektech klimatizací

Člověk je tvor teplokrevný, udržuje si na rozdíl od ryb, obojživelníků a plazů stálou tělesnou teplotu kolem 36,5 stupně Celsia a k tomu také využívá různých termoregulačních mechanismů. Ty mají ovšem své limity a za jistých okolností selhávají. Dochází k tomu v extrémních situacích, jimiž jsou např. podchlazení v důsledku silných mrazů, anebo naopak přehřátí kvůli vysokým teplotám.

splitová klimatizace

Podchlazení je v naší zemi méně častým jevem, dochází k němu v minimální míře, a to zejména díky neopatrnosti, nedbalosti a lidské hlouposti, kdy se dotyční vystavují působení mrazu např. ve sněhové vánici při zdolávání horských úseků ve volné přírodě, při sportování na sjezdovce nebo na běžkách.

klimatizace v bytě

Přehřátí je však bohužel mnohem častější, a tomuto jevu se někdy dá stěží ubránit i lidem důsledným. Může to být v situacích, jako je jízda plnou tramvají v letním horku nebo pobyt ve špatně větraných místnostech, v neklimatizovaném autobusu apod.

Naznačili jsme tu v předchozím odstavci výraz „klimatizovaný“, klimatizace v Praze a kdekoli jinde jsou totiž jednou z účinných zbraní proti úžehu, tedy přehřátí vlivem vysokých teplot. Pro lidský organismus je dlouhodobý pobyt při teplotách nad 25 stupňů Celsia velmi vyčerpávající, čím vyšší teplota, tím více musí zapojit termoregulační mechanismy na úkor jiných činností, dochází k poruchám soustředění, k poklesu pracovního výkonu, k častějším chybám i ke zdravotním potížím. Ohroženi jsou zejména kardiaci a chronicky nemocní lidé, lidé s obezitou a nadváhou, astmatici a obecně každý, kdo vykazuje známky deficitu magnézia v organismu.

Splitové klimatizace proto mají význam nejen na pracovištích, ale i v domácnostech, a to zejména pro důkladný spánek. Když se špatně vyspíte, mnohem hůře snášíte nadcházející den, kdy teploty opět šplhají vysoko nad tropickou „třicítku“.